Záporné sazby ničí Vaše úspory
Většina lidí se v posledních letech smířila s tím, že peníze uložené v bance nesou jen minimální úrok. Brzy se však budeme muset i s tímto málem rozloučit. Evropská centrální banka (ECB) na svém březnovém zasedání snížila sazbu, za kterou si u ní ukládají peníze komerční banky, na rekordní minimum minus 0,4 procenta. Chce tím docílit, aby banky peníze raději půjčovaly a pomohly rozhýbat ekonomiku. Bankám tím však rostou výdaje na správu úspor a o vyšší náklady se budou chtít se svými klienty podělit.
Kromě toho ECB v rámci boje s nízkou inflací snížila svojí základní repo sazbu na rovnou nulu a zvýšila objem dluhopisů, které nakupuje na 80 miliard eur (2,2 bilionu korun) měsíčně z dosavadních 60 miliard eur. Ekonomové proto očekávají, že záporné sazby bude brzy nucena zavést také Česká národní banka (ČNB). Pokud by je nechala na úrovni 0,05 procenta, kde je drží od listopadu 2012, přitáhla by koruna ještě větší pozornost zahraničních investorů a začala by vůči euru posilovat. Už v lednu musela ČNB přistoupit k aktivnější obraně slabé měny a nakoupila eura za zhruba 56 miliard korun. Celkově překročil objem intervencí už půl bilionu korun. Pokud by ČNB k záporným sazbám nepřistoupila, musela by podle odborníků náklady na udržení koruny ještě zvýšit.
Ovšem jaký bude skutečný dopad záporných úroků na ekonomiku, je zatím velkou neznámou. Banka pro mezinárodní vypořádání (BIS) nedávno přišla se zprávou, kde upozorňuje, že efekty záporných sazeb jsou neprozkoumané a mohou nadělat více problémů než užitku. Neexistuje s nimi žádná delší zkušenost a není jasné, jak budou jednotlivci a banky při delším trvání experimentu reagovat.
Přesto v posledních letech v Evropě přibývá zemí, které už k negativní sazby zavedly: Švýcarsko, Dánsko či Švédsko. Ve Švýcarsku fungují záporné úroky více než rok a některé banky už začaly své klienty informovat, že budou zavádět sankční poplatek, nebo zápornou úrokovou sazbu.
„Centrální banky chrání politikou nízkých úroků a negativních sazeb státy před bankrotem a pomáhají jim k dalšímu zadlužování. Centrální bankovnictví tak ztratilo svou dlouho dobývanou a krátce udrženou nezávislost - jediným viditelnějším výsledkem je přitom vytváření nových potenciálních nerovnovah,“ říká na rozhodnutí ECB Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka České bankovní asociace. Zdůrazňuje také, že za této situace je zvýhodňován dlužník oproti střadateli a populaci to připravuje o část úspor.
Evropští centrální bankéři přesto nevylučují další pokles sazeb. Hlavní ekonom ECB Peter Praet sdělil, že ECB by mohla přistoupit k dalšímu snížení úroků, pokud to budou hospodářské podmínky v eurozóně vyžadovat. „Pokud by negativní šoky zhoršily výhled, nebo pokud by se finanční podmínky nevyvíjely tak, aby zajistily potřebnou podporu ekonomice a inflaci, máme ve svém arzenálu stále k dispozici snížení sazeb,“ řekl Praet. Češi mají v bankách uloženy dva biliony korun. Mají proto nejvyšší čas začít přemýšlet, jak zabránit jejich postupnému znehodnocení. Jednou z mála možností, jak zachovat hodnotu peněz je investovat do něčeho solidního a hmatatelného, jako jsou například pozemky, nemovitosti, umění, či drahé kovy.